Měsíc nad řekou - Li Po
Kategorie:
Beletrie
448 stran, rozměr 15 x 15cm
Výborný stav
Osobní předání v Liberci, poslání Zasilkovnou nebo Českou poštou.
Li Po (701–762) byl výjimečný nejen svým uměním. Byla to osobnost neklidná, nespoutaná, při vší své kultivovanosti netradiční, svým jednáním a vystupováním víc než originální. Přitom ho neustále vábil ten starodávný model „skrytého vzdělance“,1 dobrovolného psance živícího se pověstnými kořínky a bobulemi, či poustevníka, většinou taoistického mnicha, který beztrestně pohrdal pravidly jinak nesmlouvavé čínské normy. Jestliže Li Poova poezie se ve všech svých tematických polohách vzpouzí tradičnímu řádu, nejosvobodivější silou v ní je přírodní svět. V deseti letech byl sečtělý v básnictví i historiích. Když dorostl, uchýlil se do samoty v horách Min a nepřijal nabízený úřad. Toulal se a cestoval různými kraji mezi jezery a řekami. Když poprvé potkal Li Poa Che Č‘-čang,2 řekl v obdivu: „Tento muž je bůh zapuzený z nebe!“ Ve stáří nacházel Li Po stále větší zálibu v taoismu. Když zemřel, cenzor ze Süan-še vykonal na jeho hrobě obřady a vydal zákaz kácet stromy v těch místech.
Výborný stav
Osobní předání v Liberci, poslání Zasilkovnou nebo Českou poštou.
Li Po (701–762) byl výjimečný nejen svým uměním. Byla to osobnost neklidná, nespoutaná, při vší své kultivovanosti netradiční, svým jednáním a vystupováním víc než originální. Přitom ho neustále vábil ten starodávný model „skrytého vzdělance“,1 dobrovolného psance živícího se pověstnými kořínky a bobulemi, či poustevníka, většinou taoistického mnicha, který beztrestně pohrdal pravidly jinak nesmlouvavé čínské normy. Jestliže Li Poova poezie se ve všech svých tematických polohách vzpouzí tradičnímu řádu, nejosvobodivější silou v ní je přírodní svět. V deseti letech byl sečtělý v básnictví i historiích. Když dorostl, uchýlil se do samoty v horách Min a nepřijal nabízený úřad. Toulal se a cestoval různými kraji mezi jezery a řekami. Když poprvé potkal Li Poa Che Č‘-čang,2 řekl v obdivu: „Tento muž je bůh zapuzený z nebe!“ Ve stáří nacházel Li Po stále větší zálibu v taoismu. Když zemřel, cenzor ze Süan-še vykonal na jeho hrobě obřady a vydal zákaz kácet stromy v těch místech.
